Rozhovor dne: Přijde další a větší krize, říká profesor ekonomie Hoppe

16.06.2009 00:59

Komentář autora: Asi nejlepší rozhovor, jaký jsem za poslední měsíc četl...

 

Přijde další a větší krize, říká profesor ekonomie Hoppe

"Jak může být trh napadán, když peníze a úvěry - příčina krize - nejsou na trhu produkovány. Jde o výsledek nezvládnutého centrálního plánování peněžních záležitostí," říká Hans-Hermann Hoppe, profesor ekonomie, jenž do loňského roku působil na Nevadské univerzitě v Las Vegas.

 

Říkáte, že nynější protikrizové zásahy vlád vyústí v drastickou krizi. Myslíte, že inflace může být státy preferována právě proto, že je za jistých okolností poměrně výhodná pro dlužníky. A těmi, jak známo, vlády bývají. 

Narazíte-li na problém, řešíte jej normálně tak, že spoříte více, abyste měli na jeho vyřešení. Když jednoduše natisknete peníze, víte, že budete muset splatit vládní obligace. Víte, že nakonec musejí být splaceny. Budoucími generacemi daňových poplatníků. Vy tedy nejste jedním z nich, ale zato je můžete již nyní utratit. Demokracie je zkrátka živnou půdou krátkozrakosti. Mění lid tak, že se chová jako malé děcko. Problém? Můžeme jej vyřešit právě teď - prodáme vládní dluhopisy! Kdo se bude starat o to, kdo to nakonec splatí - lze to utratit hned. Přijdou další generace a já vlastně můžu být mrtvý už před tím, než to bude muset být splaceno.

 

Soukromník jedná jinak?

Ano. Ví, že když sám sebe zadluží, je to zas jen on, kdo to bude muset splatit. Ale vlády nejsou činěné zodpovědnými za dluh, který nadělají - vezměte si Bushe. Neexistuje osobní zodpovědnost za dluh. Soukromník může zadlužením přijít o všechno, ne tak politik. Ale když tak politik může činit, je-li tak nastavena struktura podnětů, je vlastně téměř v jeho přirozenosti tak konat.

 

Takže i proto preferujete monarchii jako formu státního zřízení?

Myslím, že monarchové zpravidla hledí na řečené věci s delší perspektivou. Starají se více o blahobyt země. Chtějí zanechat zemi následovníkům v dobrém stavu. 

 

V jednom interview jste uvedl, že moderní mainstreamová ekonomie se nachází ve stadiu totálního zmatení. Je špatná ekonomie též jedním z viníků krize?

V ekonomické profesi není prakticky jediného člověka, jenž by zpochybňoval tezi o nutnosti existence centrálních bank. Souhlasí, že tržní soutěž je užitečná v mlékárenství, v autoprůmyslu a dalších sektorech, protože neúspěch socialismu ukázal, že bez trhu a konkurence ekonomika prostě nefunguje, jak má. Na druhou stranu mají za to, že jeden z nejdůležitějších statků v ekonomice - peníze - by měl být produkován monopolisticky centrální bankou, aniž bychom měli soutěžící dodavatele této komodity. Víra v tento peněžní socialismus je téměř všudypřítomná. Všudypřítomná je rovněž neschopnost těch ekonomů nahlédnout, že úroková míra je rovněž něco, co se utváří na trhu, nikoli cosi, co mají určovat centrální banky a potažmo vlády. Úroková míra je dána vzájemným působením celkové nabídky uspořených prostředků a poptávky po těchto prostředcích. Je to tržní fenomén. Ekonomové mají ve své většině za to, že nějaká instituce může určit, že míra bude taková a taková. Ve všech jiných oblastech by přitom řekli, že je to divné a nepřínosné.

 

Ale v bankovnictví dávají stále přednost centrálnímu plánování...

Ano, přesně tak. Proto celá ta myšlenka, že tato krize je krizí kapitalismu, je absolutně směšná. Jak může být trh napadán, když peníze a úvěry - příčina krize - nejsou na trhu produkovány. Jde o výsledek nezvládnutého centrálního plánování peněžních záležitostí. 

 

Zatím se však zdá, že krize povede spíše k utužení regulace než k rozvolnění trhů. Obáváte se takového vývoje?

Ano. Titíž lidé, kteří teď žádají tužší regulaci, chtěli regulace už před krizí. Nejlepší regulace, jaká existuje, je ta, že firmy, které selhaly, zbankrotují. To je jediná skutečně potřebná regulace. Pokud banky praktikovaly ony katastrofální politiky s rizikovými půjčkami, musejí zbankrotovat. Jedině tak se mohou poučit ze svých chyb. Nyní panuje takový stav, že banky činily obrovské chyby a jsou za ně ještě odměňovány. Sanované banky se tak nemohou poučit z chyb, a proto se v budoucnosti dopustí dalších excesů - v ještě větším měřítku. Naproti tomu ti, co se chovali moudře, budou potrestáni vyššími daněmi, jichž je třeba na sanace.

 

Očekáváte tedy v budoucnu ještě větší krizi, i když se tuto podaří zažehnat?

Dostaneme-li se s nynějšími opatřeními z této krize, ta další - masivnější a ještě horší - již bude automaticky předprogramována.

 

Soudíte, že vlády vytvářejí u veřejnosti pocit ohrožení, aby tak nad ní získaly lepší kontrolu?

Myslím, že je tomu tak téměř ve všech zemích. Například v Německu stále panuje strach z ultrapravice, z neonacistů. Snažili se tam postavit mimo zákon ultrapravicovou stranu NPD. Během soudních stání se však přišlo na to, že většina vedoucích členů strany byli ve skutečnosti infiltrovaní příslušníci německé tajné služby, kteří vyvolávali incidenty coby agenti-provokatéři. Na tyto incidenty pak vládní představitelé ukazovali: to je to nebezpečí ultrapravice, kvůli němuž je nutné zvýšit pravomoci policie! K něčemu podobnému přitom dochází i v dalších zemích. Neříkám ve všech případech, ale velmi často jsou tyto události výsledkem záměrných snah vlád upevnit svoji moc, vytvořit nové vládní úřady. 

 

Zdá se, že během posledních století roste moc vlád setrvale a neochvějně. Co s tím dělat?

Jediné, co s tím můžete dělat, je vysvětlovat, jaká je skutečná povaha vlády. Brát to s humorem.

 

Více a více lidí je placeno státem a v jejich zájmu tak samozřejmě není jít příliš proti vládě.

Proto také vlády tak milují současnou podobu penzijního systému. Normální způsob, jak se zajistit na stáří, je spořit, pořídit si dům či dva. Ve stáří pak lze vyžít z prostředků utržených při prodeji nemovitosti. Současná podoba, generační kontrakt, znamená, že pracující platí důchodce, a zaručuje další nutnost zdaňování. Všichni penzisté by značně zchudli, kdyby stát nepokračoval ve vysokém danění pracujících. Drtivá část populace je tedy závislá na zdaňování ze strany státu. Obávám se, že toto nemůže být jen tak změněno, protože by to ohrozilo životy na státu závislých lidí. Přitom existuje jen málo lidí, kteří jsou na státu zcela nezávislí.

 

A co věda a vlády? Loni jsem se na toto téma bavil s Williamem Butosem, jenž se zabývá ekonomií vědy v rakouském podání. Říkal, že vlády se snaží získat pod svoji kontrolu vědu, univerzity a akademickou sféru obecně.

To je pravda - a to jak v případě státních vzdělávacích institucí, tak soukromých. I soukromé totiž potřebují akreditaci, a když se tam nevyučuje to, co vlády chtějí, nemusí dostat povolení. Rovněž mnohé z peněz na výzkum jsou ze státních zdrojů.

 

Myslíte si, že jedním z výsledků tohoto stavu je takzvané globální oteplování, kdy vlády mohou manipulovat vědecký výzkum jim vyhovujícím směrem?

Ano, globální oteplování je jen další krize. A krize vlády vždy milují. Kdo totiž řeší krize? Vlády. Nyní je globální oteplování trochu odsunuto do pozadí - kvůli finanční krizi. Už to není to nedůležitější téma. Ale jakmile bude po krizi, vrátí se globální oteplování zpět na scénu. Nehraje příliš roli, zda je o trochu tepleji, nebo chladněji. Jde o to, že řešení takového vývoje by nemělo být záležitostí vládních intervencí. Lidé sami se dokážou těmto věcem přizpůsobit. Před několika staletími byly průměrné teploty výrazně vyšší než dnes. Lidé v Anglii pěstovali víno, v Severní Karolíně pěstovali pomeranče - to dnes není možné. Takže vlastně chladná období jsou pro lidská pokolení do značné míry horší než teplá. A když stoupnou hladiny oceánů? Některé regiony si pohorší, ceny půjdou dolů, jiné si zase polepší. Jsou tu miliony a miliony jednotlivců a přizpůsobení, která budou činěna. Žádný problém s globálním oteplováním tedy vlastně neexistuje.

 

Jedna věc je, že vlády užívají problémy typu globálního oteplování k utužení své moci, jak říkáte, a druhá věc, že tomu podstatná část veřejnosti, voličstva, věří nebo na to alespoň nehledí nějak kriticky. Jak to?

To nás vrací zpět ke vzdělávání. Od školky po univerzity určují osnovy a podobu vzdělání vlády. Mají tedy jistou výhodu při přesvědčování lidí o svém úhlu pohledu. A mnoho vzdělávacích pracovníků je také placeno daněmi. Proto jsou základní body vládní propagandy přijímány širokou veřejností...

 

...a ta pak postrádá více a více kritické myšlení? Lidé se chovají jako stádo?

Jak jsem řekl, demokracie činí z mnoha lidí intelektuální děti. Namlouvá, že všechny problémy mohou být vyřešeny velmi rychle a jednoduše zvolením těch správných lidí, tisknutím peněz nebo přerozdělováním bohatství od jedné skupiny obyvatel k jiné. Vytváří v lidech dětskou mentalitu.

 

Zdroj: Reuters, ČTK, Tyden.cz

JanHýsek.com

Přidat.eu záložku

Chcete investovat na burze a nevíte jak začít? Napište nám

Zkušenosti

Absolvoval jsem dnes celkem dlouhý telefonát s člověkem, který chtěl...

Anketa

Líbí se vám nový design našich stránek?

Ano (3 562)
Ne (198)

Celkový počet hlasů: 3760

Představení

15.05.2016 16:22
Víte, že když se spolu začnou bavit dva lidé, tak v průměru po sedmi...

Obrazem

Jak to udělat, aby peníze pracovaly pro mne a ne já pro ně? Více zde.