Již na střední škole jsem zjistil, že uvažuji tak nějak jinak než většina mých vrstevníků. Zatím jsem se toho pocitu nezbavil a dnes už se o to snad ani nepokouším. Občas podlehnu euforii a zapomenu, že žijeme v Česku a že se zde některé věci nenosí či jsou doslova tabu.
Co myslíte? Když zde nyní uvedu několik neumělých pravidel, která je třeba v Česku dodržovat, budu daleko od pravdy?
-
V Česku nikdy neříkejte, že jste úspěšní či to máte v plánu do budoucna.
-
V Česku ve skutečnosti ani neříkejte, že máte nějaké velké plány či chcete něčeho velkého dosáhnout.
-
V Česku nikdy neříkejte, že lidé se dělí na ty schopné a méně schopné, na pracovité a méně pracovité.
-
V Česku nemá smysl někoho přesvědčovat, že každý člověk je zodpovědný za svůj život a svoji životní úroveň. Že každý je pánem svého osudu.
-
V Česku nemá smysl někoho přesvědčovat, že všichni bohatí lidé nejsou nutně tuneláři, zloději a podvodníci.
-
V Česku nikdy neříkejte, že jste vydělali milion (miliony), socialisti a komunisti vám ho budou chtít hned vzít. Když ne celý, alespoň půlku.
-
V Česku vlastně vůbec nic neříkejte o tom, že jste dosáhli nějakých velkých úspěchů či jste vydělali nějaké větší peníze. Úspěch se zde neodpouští!
Nebo to snad vidíte jinak? Jak? Napište mi a nebo o tom diskutujte ve fóru.
Chcete se rychle orientovat ve finančních serverech? iAkcie jsou to co hledáte.
