Čínští dělníci si stále úspěšněji vynucují zvyšování mezd. Zahraničním firmám tak rostou náklady. Investorům nepomohlo ani uvolnění kursu jüanu.
Vlna protestů zaměstnanců v čínských továrnách, kdy požadují vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky, jen urychluje konec éry levných nákladů, které pomohly Číně vyšvihnout se na špici závodů světa v produkci výrobků všech druhů. Řada stávek v posledních dvou měsících byla nepříjemným probuzením pro mnoho zahraničních firem, které díky levné čínské práci dokáží ve světě dobře konkurovat - počínaje výrobci umělých vánočních stromků až po výrobce technologických hitů jako třeba iPad.
Tam, kde ještě nedávno práce v továrně s nízkou úrovní technické vybavenosti a nízké mzdy byly pro chudé Číňany lákadlem představujícím jedinou možnost na únik z izolace a chudoby, jsou nyní ctižádostiví pracovníci, kteří požadují větší podíl na zisku.
Práci přerušil například závod dodávající Hondě výfuky a tlumiče, výrobu musel kvůli stávce dodavatele plastových dílů zastavit i hlavní výrobní závod Toyoty v Číně. Zaměstnavatelé vesměs na požadavky dělníků přistoupili a mzdu zvýšili, často o desítky procent. V továrně výrobce elektroniky Foxconn, kde docházelo k sebevraždám zaměstnanců, byl základní plat zvýšen dokonce na dvojnásobek. V říjnu by tak tamní dělníci měli měsíčně vydělávat 2000 jüanu (v dnešním kurzu 6100 korun). Pokračování
