Akciové a nemovitostní krachy a jejich porovnání

14.05.2009 13:14

Komentář autora: Cykly jsou zcela logické a s určitou pravděpodobností se dají předpovídat.

Porovnání velikosti a trvání krachů na akciových a nemovitostních trzích

Ze studie IMF (World Economic Outlook 2003) vzešlo, že k jednomu akciovému krachu dochází každých 13 let. Nemovitostní trh krachuje každých 20 let. Avšak nemovitostní propad má větší ekonomické následky.

IMF na množině 19 akciových trhů a 14 nemovitostních trhů rozvinutých ekonomik v poválečném období identifikoval 52 akciových krachů, což v průměru odpovídá jednomu akciovému krachu každých 13 let pro každou zemi. V konečném důsledku se jako krach kvalifikoval každý propad o velikosti minimálně 37 % z původní ceny (průměrný krach byl o velikosti 45 %) a jeho průměrná doba trvání byla 10 čtvrtletí (tedy 2,5 roku).

Na nemovitostních trzích se každý propad větší než 14 % z původní ceny kvalifikoval jako krach. Dle tohoto kritéria studie identifikovala 20 krachů, což odpovídá přibližně jednomu nemovitostnímu krachu každých 20 let pro každou zemi. Průměrný krach byl o velikosti 27 % a trval asi 4 roky.

Zde je několik zajímavých zjištění:

 

  1. Krachy na nemovitostních trzích jsou méně časté než krachy akciové (v průměru jednou za 20 let v porovnání s 13 lety u akciových krachů)

  2. Procentuální propad nemovitostních krachů je nižší než u akciových trhů, což odráží nižší volatilitu cen na nemovitostních trzích.

  3. Trvání nemovitostních krachů je o 6 kvartálů delší, než je tomu u krachů na akciových trzích.

     

Pravděpodobnost, že po boomu bude následovat krach, je na nemovitostním trhu mnohem vyšší než na akciových trzích. Čtyřicet % nemovitostních boomů bylo zakončeno krachem, v porovnání s pouze 25 % akciových boomů, po nichž následoval krach. To znamená, že akciové trhy mají tendenci zakončit boom mírnějším poklesem, zatímco boomy na nemovitostních trzích zpravidla končí razantnějším propadem.

Všech 19 pozorovaných akciových trhů a všech 14 nemovitostních trhů za pozorované období zaznamenalo alespoň jeden krach.

Dále se zjistilo, že krach nemovitostního trhu má hlubší dopad na ekonomiku než krach na trhu akciovém, což se projevuje následovně:

 

  1. výraznější dopad na soukromou spotřebu

  2. kapitálové investice a investice do výstavby zaznamenávají absolutní pokles

  3. vládní výdaje obsažené v položce Jiné se stávají hlavním motorem růstu. U akciového krachu je růst HDP pořád tažený soukromou spotřebou.

  4. dvakrát významnější zpomalení HDP v porovnání s akciovým krachem

     

Je tedy zřejmé, že nemovitostní bublina častěji končí krachem a že tento krach má pro ekonomiku dramatičtější důsledky než krach na trhu akciovém. Mezi důvody tohoto jevu patří zejména:

 

  1. důchodový efekt – nemovitosti tvoří větší část majetku domácností než akcie. Pokles na nemovitostním trhu proto způsobí pokles jejich bohatství a následné výraznější omezení spotřeby.

  2. dopad na bankovní systém – propad na nemovitostním trhu způsobuje sníženou schopnost a ochotu bank půjčovat peníze. Zvyšuje se počet nesplácených půjček a hypoték, což vede k nižšímu poměru kapitálu k aktivům (capital-to-assets) a tím omezené kapacitě půjčovat. 

 
Zdroj: AKCIE KOMODITY

Více o autorovi se dozvíte na janhysek.com
 
Přidat.eu záložku

Chcete nastavit vaše investiční portfolio nebo udělat jeho audit? Napište nám

Zkušenosti

Také máte někdy pocit, že kam se podíváte, tam se někomu daří a...

Akciecz běží díky fin. podpoře 

Anketa

Líbí se vám nový design našich stránek?

Ano (3 866)
Ne (381)

Celkový počet hlasů: 4247

Představení

07.05.2023 01:34
Máme dvacet let profesionálních zkušeností s nastavováním našich...

Obrazem

Chcete z roku 2021 udělat parádní rok a splnit si svoje plány a sny?...