Wohlhüter: Na burze se obchoduje s různými nástroji: akciemi, dluhopisy, mědí, vzácnými kovy, pšenicí. Jaký investiční nástroj byste běžnému občanovi rozmlouval? U čeho byste řekl, tohle ne?
Kostolany: To závisí na něm. Závisí to na jeho věku, jeho společenské třídě, jeho zaměstnání, jeho materiálních poměrech: Musím se nejdřív o něm dozvědět něco bližšího. Normálnímu občanu, aniž bych ho skutečně znal, nemohu dát žádnou radu.
Ale teď jsem si vzpomněl, co jsem chtěl říct! Před šesti lety jsem dal jen jeden tip: Jít do lékárny, koupit si prášky na spaní, ty si vzít a koupit paletu mezinárodních papírů: "blue chips" a eventuelně také slabé papíry, a pak spát! Spát léta. Když se pak člověk probudí za pět, šest let, je velmi příjemně překvapen. Byl to tak dobrý tip, že ho dnes zná každý burzián a blahopřeje mi k němu. Neboť když někdo před šesti, sedmi lety koupil mezinárodní papíry a od té doby spal, pak se dnes při probuzení dozvídá velmi příjemné zprávy. Jelikož papíry jsou dnes na dvojnásobku, čtyřnásobku, pětinásobku, desetinásobku, dvacetinásobku. To závisí, které kategorie v kterých zemích člověk nakoupil.
Wohlhüter: To ale také znamená, že člověk ty peníze nutně nepotřebuje, jinak by nemohl spát.
Kostolany: Samozřejmě. Aby člověk úspěšně spekuloval, musí mít čtyři G. Generál Moltke říká: "Člověk musí mít při vedení války čtyři G". To říkám u burzy také. Zaprvé: Moltke řekl: "Genialitu". Ne, na burze nemusíte být žádným géniem, burziáni nejsou nikdy génii. Ale myšlenky (Gedanken) člověk potřebuje, takže G jako Gedanken. Pak trpělivost (Geduld). Tu potřebuje člověk bezpodmínečně, aby dokázal počkat než se vyplní jeho představy. Pak člověk potřebuje dostatek peněz (Geld), aby mohl mít trpělivost. A pak je také potřeba mít štěstí (Gluck).
Ale trpělivost je velmi důležitá, jelikož na burze není dvakrát dva nikdy čtyři. Na burze je dvakrát dva pět minus jedna! Vyjde z toho čtyři, jak to vyjít má a musí, ale ne zrovna hned. Člověk musí vyčkat, než se tyhle křivé linie narovnají a proběhne ono "minus jedna". Neboť peníze, které člověk na burze získá, nikoli vydělá, jsou bolestným: Nejdřív přijdou bolesti, pak teprve peníze.
Wohlhüter: Člověk musí ale občas čekat dost dlouho, třeba u vašich akcií ruských drah.
Kostolany: Ne, ne drah, ale u státních papírů. O tom víte také. Mám ve svém portfoliu papíry, které držím už více než 40 let.Jsou mezi nimi také ty, které jsem nekoupil pro sebe, ale pro svou sestru, které jsem po její smrti zdědil. Mám je dodnes a udělal jsem s nimi dobrou zkušenost. Mám spoustu papírů, které držím 40, 30, 30 nebo 15 let. Největší zisk, kterého jsem s jednou akcií dosáhl, jejíž jméno určitě znáte: akcie automobilky Chrysler, kterou jsem asi před 15, 20 lety koupil za 3 a půl dolaru. Kdybych ji dnes prodal, dostal bych za tyto akcie, kde proběhly tři splity, asi 140-150 dolarů. Dnes vyplácejí ty mladé rozkouskované akcie vyšší dividendu než kolik tehdy stála celá akcie.
V dluhopisech mi největší zisk přinesly německé zahraniční půjčky, které jsem bezprostředně po druhé světové válce nakoupil na různých burzách mimo Německo. To byly německé dluhopisy ve Švýcarsku, Francii, Anglii atd.Jeden dluhopis měl následující výkon: koupil jsem ho za 350 franků při nominálu 1000 franků, což je 35 procent, s přesvědčením, že bude Německo znovu silné a bude splaceno nominálních 1000 franků. Věřil jsem Konradu Adenauerovi, německé kvalitě, německé cti. Byl jsem přesvědčen, že budou splaceny.
Doporučil jsem všem svým přátelům, naléhal jsem, aby mladé dluhopisy koupili za 350, dostanou jistě 1000 franků s úroky - samozřejmě nejdřív za několik let, ale určitě na tom vydělají. Samozřejmě, že tenhle papír spadl z 350 na 250 - tak je to vždy, když člověk dává tipy. Samozřejmě mi nadávali, co jsem jim dal za tip a prodali.Já jsem za 250 přikoupil. Čekal jsem čtyři roky. Co jsem dostal za každý dluhopis s nominálem 1000 franků, který jsem koupil za 250? Kolik jsem nakonec zinkasoval?
Dobře, že sedíte, jinak byste spadl: 35 000 franků za každý dluhopis, za nějž jsem zaplatil 250 na přepážce, ani ne na burze. Neboť Spolková republika je revalorizovala, jako kdyby nebyly ve francích, ale v dolarech. Byla to myšlenka Adenauera, jenž byl velkým státníkem a už tehdy předpověděl německo-francouzské přátelství, dokonce německo-francouzský svazek. Prohlásil: "Nemohu Francouze podvést. Američanům jsme zaplatili dolary, Angličanům librou, Švýcarům švýcarskými franky. Nemohu se vyrovnat s Francouzi špatnými franky. Revalorizuji tyto dluhopisy, jakoby byly v dolarech." Tak došlo k těm 35 000 franků za dluhopisy, které jsem koupil za 250. Je to zajímavé?
Wohlhüter: Ano, vrcholně zajímavé.
Kostolany: To jsou vize, peníze se dají získávat jenom s vizemi.
Wohlhüter: To je také kus prožité historie. Byly také ve vašem držení akcie, které jiní lidé považovali jenom za umělecké předměty, jelikož jim už nevěřili.
Kostolany: Ano, použili je na tapetování.
Wohlhüter: Ano, protože byly právě graficky tak pěkné. Já jsem se vás předtím ptal, které investiční nástroje byste běžnému občanovi nedoporučoval. Jsou to třeba opce?
Kostolany: Opce jsou pro hráče. Ne, opce nebrat. Když už se chce člověk zabývat opcemi, pak by měl opce prodávat, případně neprodávat opce, ale směnitelné obligace... Ano, říká se tomu klidné držení. Člověk by měl v klidu držet: Je to kapitalistický obchod, při kterém mnohé kapitalistické organizace, mezi nimi je i Vatikán, o němž se říká, že je největším klidným držitelem, mají velká portfolia, spoustu akcií a na jejich základě prodávají deriváty, opce. Tyto opce kupují hráči.
Spousta lidí, kteří nechtějí investovat nebo na to nemají peníze, jsou hráči. Je matematicky dokázáno, že 80 procent hráčů s deriváty nakonec přijde o peníze. Sem tam se jim ale může něco podařit. Já sám jsem na tom získal mnoho peněz. To je ale otázka štěstí. Když člověk na poslední chvíli přijde před pohybem nahoru, koupí deriváty, může se to podařit. Jenže deriváty utíkají. Když je chce člověk koupit před pohybem nahoru, je to jako v loterii. Člověk může občas udělat nějaký zisk. Z dlouhodobého pohledu se ale každopádně nejedná o investice.Je to hráčství, sázení. Svým přátelům zakazuji, aby kupovali deriváty.
Wohlhüter: Doporučujete tedy tradiční akcie.
Kostolany: Tradiční nebo netradiční. Také ale žádné konkrétní nedoporučuji, neboť nedávám tipy. Ale obecně bych řekl, že by člověk měl kupovat prvotřídní akcie, tedy "blue chips", a pak případně také špatné akcie, které mají šanci se stát dobrými. Tak jako jsem koupil akcie Chrysleru, když stál před bankrotem.
Wohlhüter: Blue chips jsou, zjednodušeně řečeno, akcie velmi velkých firem, které jsou světoznámé. Poukázal jste také na tyto deriváty: Tady existuje ovšem celosvětově u ministrů financí a odborníků strach, že je tento obchod s deriváty nebezpečný. Vyrostl do gigantických rozměrů v řádu miliard.
Kostolany: Ano, ale velký krach se s tím udělat nedá.
Wohlhüter: Jsou obavy, že zde hrozí krach, který rozmetá celý finanční systém do vzduchu.
Kostolany: Ne, určitě ne. Kdo kupuje deriváty, může přijít o peníze, které do derivátů vložil. Deriváty nejsou nebezpečné, jsou nebezpečné jen pro toho, kdo je kupuje. To je vše. Ostatním nemohou uškodit.
Wohlhüter: Je obchodování přes počítač nebezpečné? Počítače nemají fantazii, umí jen počítat. Nezvětšují onen lumíkovský proces? Když všichni jdou jedním směrem, pak tímto směrem jdou i počítače.
Kostolany: Počítač na burzovních tendencích nic nezměnil. Neboť s počítačem je to tak, jak říkají Američani: Smetí dovnitř, smetí ven. Počítač nic neví, ale počítá mnohem rychleji. Také když se jedná o deriváty, dokáže každý s počítačem vypočítat, zda si derivát stojí příliš vysoko nebo nízko. To ale nic neřeší.
Většina obchodníků, kteří s počítačem obchodují deriváty, končí v poli poražených. Počítač nic nezměnil, pouze učinil obchodování rychlejším. Počítače globalizují: když se dnes stane něco v New Yorku, do minuty to víme také. To je vše. Proto reagují trhy na sebe navzájem a také na politické a hospodářské zprávy mnohem rychleji. Jenže také nic víc nevědí. Za derivátem vězí to, co tam bylo schováno. Síly, které ženou burzu nahoru či dolů, jsou stejné jako před nástupem počítačů.
(překlad z němčiny: Hynek Rozkovec)
Související: 1.díl, 2.díl, 3.díl
Hynek Rozkovec, burzovni-noviny.cz, o autorovi
hynek.rozkovec(z)akciecz.cz
Využíváme První CZ reklamní systém pro podnikatele a investory CzechNet.org.
