Čínská ekonomika - shrnutí od 90 let dodnes
Opomíjená, podceňovaná, bezvýznamná.. Tak toto jsou slova, se kterými byla ještě před 30 lety spojována čínská ekonomika. Nyní se ovšem karta obrátila a Čína se stala velmi významným hráčem v globálním světě. A to nejen v ekonomickém, ale také v politickém či vojenském směru. Nyní je Čínská lidově demokratická republika druhou nejsilnější ekonomikou na světě a stává se rovnocenným soupeřem zemím, jako jsou USA, Japonsko, či západní země eurozóny. Paradoxem ovšem je, že za tento stav vděčí Čína právě těmto státům. Levná pracovní síla, nízká daňová zátěž a podhodnocená měna byla pro zahraniční investory natolik lákavá, že zde soustřeďovala, a nutno říci, velmi zajímavě zhodnocovala svůj kapitál. Na tyto události samozřejmě raketově reagovaly makro ukazatele, jako jsou HDP, míra nezaměstnanosti, inflace. Například obchodní bilance vzrostla od od roku 2004 do roku 2007 o více než 300%.
Obrovský vliv na celou čínskou ekonomiku má především monetární politika. Byla to právě postupná a dlouholetá devalvace Juanu, která přinesla do země kapitál, který je pro takto silně proexportní zemi fatální. Toto si samozřejmě čínská vláda uvědomuje a snaží se proto posilovat svou soběstačnost, namísto podpory takto silné závislosti na zahraničním obchodu. Regulace čínské centrální banky zkrze monetární intervence, byla z mého pohledu trochu chaotická. V roce 2008 došlo k přechodu k volnější měnové politice, což sice vyřešilo na malou chvíli inflační problém, ale vznikl problém stejně závažný, ne-li závažnější, a tím byla deflace. Centrální banka během roku několikrát zvýšila kapitálovou přiměřenost a úrokové sazby. Nutno říci, že na trhu globálních ekonomik má uvolnění kurzu měny vždy dočasný účinek. Levná měna sice zvýší konkurenceschopnost, poté se ale ekonomika přehřeje a rostoucí mzdy a inflace vrátí podhodnocenou měnu zpátky na reálnou hodnotu. V tuto chvíli bojuje Čína opět s vysokou inflací a to kolem 6%. Pokud se podaří inflaci snížit (což není lehké - zvýšení úrokových sazeb centrální bankou nezabírá, protože Číně chybí rozsáhlý a likvidní trh s úvěry. Postrádá také multiplikační efekt, který je předpokladem účinnosti monetární politiky při kontrole inflace) a odstranit inflační tlaky, mohla by Čína profitovat ze zvýšené domácí spotřebitelské poptávky. Nedávné rozšíření palety sociálních služeb, především ve zdravotnictví, školství a penzijním systému donutí obyvatele více utrácet a méně spořit.
Globální finanční krize ovšem rozdává rány všem a Čína bohužel není výjimkou. Čína není sice největší ekonomika světa, ale jednoznačně nejrychlejší, nejproduktivnější a nejefektivnější. O to jsou horší zprávy z posledních dní, které hovoří o razantním zpomalení růstu čínského HDP. Možná bude Čína nucena ukázat svou pravou tvář. Koneckonců byla její ekonomika tažena mnoha bublinami, jako například nízké úrokové sazby, které fungovaly jako ekonomická pumpa peněz, velké domácí výdaje, či devalvovaná měna. Přesto vše je Čína velmi důležitá a na nová čísla čekají miliony finančníků. Nikdo neví, co Čínu čeká v následujících letech, potažmo celý svět, ale lehké časy to zcela jistě nebudou.
Tomáš Macháček
Využíváme První CZ reklamní systém pro podnikatele a investory i-marketing.cz.