Dojde ke krachu v Číně? Jak důležitá je pro trhy inflace? Ptali jsme se stratéga Marka Hatlapatky

1. Pane Hatlapatka, jak vypadá takový typický pracovní den hlavního analytika a stratéga společnosti Cyrrus,a.s.?

Typický pracovní den začíná kolem osmé hodiny, to zbývá přibližně hodina do otevření většiny evropských trhů. Tento čas věnuji rozboru nových tržních zpráv, kterých je po ránu vždy plno. Pokud jsou nějaké kurzotvorné novinky k titulům, které pokrývám, tak je vyhodnotím a rozešlu makléřům. Od 8:30 probíhá na front office ranní investiční porada a od deváté hodiny se již čile obchoduje. V první části dne obvykle spolu s kolegy pracuji s portfolii našich klientů, analyzuji investiční příležitosti a dávám doporučení k nákupům a prodejům či jiným úpravám portfolií. Dále se věnuji sestavování nových portfolií pro klienty a to vždy na individuální bázi, dle investičního profilu, požadavků a dalších specifik konkrétního klienta. To je jeden ze zásadních rozdílů, a troufám si říci, že i velkou předností, oproti práci „klasického“ portfolio manažera. S prací investičního stratéga a analytika je také spojeno poskytování komentářů pro média, přednášení a mnoho dalších povinností.

2. Co byste poradil mladému muži nebo ženě, kterým je dnes 18 let a chtěli by se v horizontu patnácti let stát hlavním analytikem či stratégem nějaké renomované finanční společnosti? Jakou byste doporučil školu? Jakou zvolit praxi či brigádu? Co číst a v čem se hlavně vzdělávat? Jaké potřebují předpoklady?

Nemám žádné konkrétní doporučení na školu či vzdělání. Tím nejpodstatnějším faktorem je totiž podle mě zapálení pro tuto práci, bez nějž nelze v oboru uspět. Samozřejmě je třeba mít určité vrozené předpoklady jako analytické schopnosti, umění se rychle rozhodovat a snášet neustálý tlak, který s sebou práce analytika na akciovém trhu nevyhnutelně nese. Analytik se neobejde bez dobrého pochopení účetnictví a ekonomie, ale vše podstatné se dá naučit a nejlepší školou je praxe. Doporučuji tedy hledat příležitosti k praxím a brigádám již při škole a poznat tak prostředí finančních trhů. Tehdy obvykle dojde k zásadnímu poznání: buď vás to prostředí plně pohltí, nebo velmi rychle zjistíte, že to není nic pro vás.

3. Baví Vás práce a pokud ano, co nejvíc?

Patřím k té první skupině, práce mě od počátku skutečně nadchla a to trvá dodnes. A protože mě ta práce baví, jsem ochoten jí věnovat mnohem více než těch obligátních 8-9 hodin denně a přitom ani po více než osmi letech na trzích nezažívám žádné náznaky syndromu vyhoření nebo podobného problému. Každý den přináší nové situace a zkušenosti. To je na této práci náročné, ale krásné zároveň. Nikdy na akciovém trhu nemůžete říci: „už vše znám a umím“, vždy čelíte novým výzvám a prakticky neustále cítíte, že profesně rostete. Nejvíce samozřejmě člověka baví, když jeho investiční tip dobře vyjde, ale člověk musí být připraven i na dílčí prohry a musí být schopen se z nich poučit. Což se snadněji řekne, než uskuteční, ale snažím se.

4. Jak si má běžný investor představit vztah mezi analytiky a makléři společnosti Cyrrus? Jsou to dva oddělené týmy, které se potkají občas? Nebo naopak sedí společně v nějakém sále a celý den jsou v kontaktu a komunikují spolu?

Je nepředstavitelné, alespoň v naší firmě, aby to byly dva oddělené světy. Sedíme v jednom sále, žádné samostatné kanceláře, žádné mítinky jednou za čas. Je třeba být neustále v kontaktu, ať už přímo nebo v případě našich pražských kolegů na telefonu či mailu. Každé ráno probíhá investiční porada za účasti analytiků a makléřů, během dne funguje čilá obousměrná komunikace. I díky tomu jsou naši klienti mnohem blíže trhu než ve velkých bankách či investičních fondech.

5. Proč vlastně "sedí" hlavní analytik v Brně? Je to tím, že se Cyrrus orientuje na střední a východní část republiky? Má to nějaké jiné důvody?

To vyplynulo z toho, že hlavní sídlo naší společnosti je právě v Brně. V tom jsme mimochodem docela unikátní – pražští kolegové neradi slyší o tom, že oni jsou pobočkou firmy sídlící v Brně. Z pohledu analytika to má pochopitelně své výhody i nevýhody. Jako výhodu vidím to, že jsme blíže lidem z regionů než typicky pražské firmy, nevýhodou může být někdy to, že pokud jako analytik chci navštívit řekněme finančního ředitele firmy, jejíž akcie se obchodují na pražské burze, musím pochopitelně vždy do Prahy, stejně jako při účasti na různých konferencích a podobně. Ale z mého pohledu to není nic zásadního, kvůli čemu bych měl zvažovat své přesídlení do Prahy.

6. Předpokládám, že informace v Cyrrusu směřují především od analytiků směrem k makléřům a obchodníkům. Jaké informace to tedy především jsou? Jaký servis makléřům a obchodníkům poskytujete?

Informace směřující od analytiků k makléřům se primárně pochopitelně týkají všech typů kurzotvorných zpráv. To znamená analýzy makroekonomického prostředí, vyhodnocování zpráv k jednotlivým sektorům i konkrétním akciím včetně doporučení, jak na danou zprávu reagovat. Jako investiční stratég musím navíc vidět situaci i z nadhledu – tj. musím korigovat expozici vůči konkrétním titulům či odvětvím, podíl hotovosti na portfoliích klientů vzhledem k tržní situaci, dbát na optimální diverzifikaci a podobně. Neméně významný je ovšem i opačný tok informací, tj. ke své práci potřebujeme co nejlépe znát požadavky a potřeby klientů a poznatky makléřů o nich jsou pro naše investiční rozhodování klíčové.

7. Jaký je pohled Marka Hatlapatky na ekonomiku Číny? Můj subjektivní dojem je ten, že se již nejméně pět let hovoří o čínských bublinách a hrozícím krachu v Číně, ale pořád ne a ne něco takového přijít.

Nepatřím k táboru analytiků či komentátorů, kteří vidí vysoké riziko tzv. „tvrdého přistání“ čínské ekonomiky. Je nepochybné, že Čína je naprostý unikát, což v praxi znamená, že lze jen těžko predikovat další vývoj této obří ekonomiky na základě zkušeností jiných zemí či regionů z minulosti. Je to obrovská země, obrovský ekonomický experiment zasazený v naprosto unikátních sociálních a politických podmínkách. Určitý optimismus mi vlévá do žil to, že čínská politická elita si evidentně stále víc osvojuje nástroje hospodářské politiky tržního hospodářství, je stále otevřenější a ochotná včas vytáhnout do boje s některými dílčími problémy, například potenciální bublinou cen nemovitostí ve velkých čínských městech. To, že žijeme v globalizovaném světě, má i své velké výhody. Když se podíváme na vývoj v letech po finanční krizi, vidíme zajímavou skutečnost: jednotlivá ekonomická centra jsou schopna se navzájem ekonomicky posilovat či řekněme až „zachraňovat“. Nejprve se americká a evropská ekonomika dostaly z prvotního hospodářského šoku poměrně rychle mj. i díky silnému růstu čínské ekonomiky. Nyní, když čínská ekonomika zpomaluje, pomáhá předejít větším potížím to, že americká a japonská ekonomika již opět rostou solidním tempem a zjednodušeně řečeno má čínské zboží kdo kupovat.

8. Posledních několik let se v ČR, Evropě i USA permanentně hovoří o inflaci a jak by bylo žádoucí, aby byla vyšší, než je nyní. Je to skutečně tak důležité? Jaký je Váš pohled na inflaci?

Můj pohled je možná trochu zkreslený tím, že působím na akciovém trhu. A historické zkušenosti ukazují, že akciové trhy mají rády, když inflace není extrémně nízká, ani příliš vysoká. Optimální je pro akcie situace, kdy inflace roste z nízkých úrovní. Z tohoto pohledu tedy nemohu nic namítat snahám centrálních bankéřů v Evropě, Japonsku a USA, zabránit deflačnímu riziku a vrátit inflaci do mezí, které dnes moderní centrální bankovnictví považuje za žádoucí – tzn. ve vyspělých zemích řekněme někde kolem dvou procent. O čem můžeme vést debatu, je to, zda jsou skutečně centrální banky schopny v delším než velmi krátkém období ovlivnit míru inflace v ekonomice nebo svojí aktivní měnovou politikou samy ekonomické cykly když ne vytvářejí, tak alespoň zhoršují.

9. Otázka na závěr. Máte i Vy osobně nějaké svoje soukromé portfolio cenných papírů? A nebo se "doma" již burzou nechcete zabývat a žádné takové osobní portfolio si nespravujete? 

Myslím, že to ani nejde, abych do akcií neinvestoval. Na druhou stranu člověk to musí mít pod kontrolou, protože nejhorší, co může analytika potkat je, když jeho hodnocení akcií ovlivňuje to, že je v nich sám nějakým způsobem zainteresován. Takže čas od času do akcií investuji, snažím se být konzistentní a disciplinovaný a dobře posuzovat svůj vztah k riziku, protože to jsou podle mého názoru klíčové předpoklady pro to, aby člověk do akcií investoval úspěšně. 

Zdroj: investportal.cz

Doporučení

Profesionální poradenství poskytované licencovanými makléři

Investiční strategie

Přidat odkaz

Využíváme CzechNet.org.