Dalším vlivným mužem, jehož vize mohly Německu posloužit, byl Detlev Rohwedder. (Rohwedder byl prezident Treuhandanstaltu, východoněmeckého fondu národního majetku. - pozn. Burzovních novin). Při plnění úkolu začlenit do německé ekonomiky takzvané národní podniky mu záhy bylo jasné, že cílem je položit i užitečné a životaschopné průmyslové závody, aby tak západním koncernům ubyla konkurence. Nakonec dospěl k závěru, že jejich bezohledná privatizace bude mít děsivé sociální následky (jev, který se s určitým časovým zpožděním opakuje na Západě).
Detlev Rohwedder
Počátkem roku 1991 hodlal Rohwedder zavést do koncepce správy národního majetku nový postup podle motta „Napřed sanovat, pak privatizovat", a tím i sociální složku; fond národního majetku NDR byl přitom tehdy největším průmyslovým holdingem na světě. Tím si nadělal nepřátele nejen mezi zastánci privatizace ve frakci představenstva fondu: i britské a americké consultingové firmy a investiční banky mu vyčítaly, že blokuje zahraniční investory.
Ačkoli Rohwedder stejně jako Herrhausen svým vystupováním v zájmu pracujících zastával v zásadě ideje RAF, podle oficiální verze ho odstranila právě ona. A to vysoce profesionálním způsobem z pušky kalibru 7,62, tedy standardu NATO, přičemž kulka byla vystřelena ze vzdálenosti 63 metrů skrze sklo jeho pracovny. Atentátník či atentátníci přitom kupodivu věděli, že okna s neprůstřelným pancéřovým sklem jsou osazena jen v přízemí, nikoli však v prvním patře, kde byl Rohwedder zastřelen.
Také zde byl na místě činu nalezen dopis RAF, v němž se přihlásila k atentátu. Všechno další zůstalo utajeno. Vyšetřovací orgány se nikdy nepokusily odpovědět na otázku, jestli snad není třeba hledat Rohwedderovy nepřátele v mezinárodních finančních kruzích, které mohly mít docela dobrý motiv k jeho odstranění. Pod vedením Rohwedderovy nástupkyně přišla bez problémů na scénu rigorózní privatizace, která podle názoru odborníků hrozila proměnit bývalou NDR v průmyslovou poušť, což také dlouho dělala.1
Výňatek z knihy Viktora Farkase Nemilosrdná moc.
1Privatizace ve východním Německu pod taktovkou Rohwedderovy nástupkyně, Birgit Breuelové, způsobila zánik 81% pracovních míst v průmyslu, zatímco v ČR, Polsku a Maďarsku jich zaniklo pouze zhruba 25-35%. To vysvětluje i větu jednoho mého německého kamaráda, která mě ve své době (kolem r. 2000) značně šokovala: "Transformace v Česku se docela povedla, ne?"
Hynek Rozkovec, burzovni-noviny.cz, o autorovi
hynek.rozkovec(z)akciecz.cz
Využíváme První CZ reklamní systém pro podnikatele a investory i-marketing.cz.
