André Kostolany
Wohlhüter: Pane Kostolany, svět je vaší vlastí. To musíte určitě vítat globalizaci, která nyní přichází. Tento vývoj jste předvídal.
Kostolany: Předvídal? Jak?
Wohlhüter: Vy jste tento trend již osobně zažil. Pro vás byl svět jednou vesnicí.
Kostolany: Ocituji vám dokonce něco z mé první knihy, kterou jsem o burze publikoval. Bylo to v padesátých letech, takže skoro před 40 lety, kdy jsem popsal, jak burza pomalu spojí celou Evropu. A sice proto, že se burzy stanou aktivními: Němci budou kupovat francouzské papíry, Francouzi anglické, Angličani italské a nakonec budou fúzovat podniky. To byl tudíž zárodek Evropy, takže první velký krok globalizace byla přece Evropa. To vykonala burza.
Dnes je to tak, že už vůbec neexistují žádné čistě francouzské, německé nebo anglické společnosti: Všechny jsou smíchané. Dnes je většina podniků, včetně těch kotovaných na burze, německo-francouzsko-italsko-anglických. To je ta globalizace. Vítám tedy tuto globalizaci s velkou radostí. Je to velký krok směrem ke Spojeným státům evropským.
Wohlhüter: Před šedesáti roky jste mohl se svým prvním jměním, se svými prvním výdělky na burze odejít do důchodu. Proč jste to neudělal? Mohl jste přece vést úžasně zahálčivý život.
Kostolany: Co myslíte tím zahálčivý?
Wohlhüter: Být playboyem na Azurovém pobřeží.
Kostolany: Já nejsem žádný playboy nebo nanejvýš v tom smyslu, že si dělám, co se mi líbí. Ale playboyem, který se zajímá jen o zábavu, jsem nikdy nebyl. Vždy jsem se velmi zajímal o umění, speciálně o hudbu. Chtěl jsem studoval hudební vědu, k tomu ale nedošlo. To mě dodnes trápí, že nejsem hudebníkem. Ale burza je kolosálním, zajímavým nástrojem, takže dnes studuji náruživě burzu, debatuju a píšu o ní - protože mě vždy zajímala.
Ptal se mě jednou jeden student na jedné univerzitě: "Povězte, pane Kostolany, vy jste přece zámožný muž, proč ještě pracujete?" Prací myslím to, že mám přednášky, že píšu atd. Dal jsem mu protiotázku, co by na mém místě dělal? Řekl: "Slunil bych se na nějakém ostrově na jihu." Tak jsem se ho zeptal, zda si to už někdy vyzkoušel. On, že ne. Pověděl jsem mu, že jsem to už vyzkoušel a stačilo mi to. Několik let jsem nedělal nic a byl jsem, chcete-li, možná playboyem ve své vile na Azurovém pobřeží. Měl jsem tam krásný dům - ještě tam pořád jeden mám, ale menší. Ležel jsem na zahradě, díval se na Středozemní moře a myslel si, teď je deset hodin, jak jsem tady štastný, nemusím nic dělat, nemám žádnou zodpovědnost. Moji kolegové běhají teď všichni k telefonům, aby s klienty mluvili o kurzech. Je přece hezčí být tady. Ale po dvou letech mi to stačilo, chtěl jsem znovu něco dělat.
Chtěl jsem určitě něco dělat, i když to bylo těžké. Měl jsem už peníze a nepřijmul bych někde nějaké malé místo. Lepší pozici, která by mě také intelektuálně naplňovala, už pro mě neexistovala, neboť jsem v očích mladých už byl tehdy v šedesáti letech starý dědek. Dnes je to obráceně. Dnes přicházejí všichni mladí ke mě, ptají se mě na různé věci a chtějí se ode mě učit. Mám spoustu lidí, kteří u mě chtějí být jako praktikanti. Chtějí být jenom učedníky a pomáhat jako tajemníci - bezplatně. To já ale nemůžu potřebovat.
Přesto jsem ve styku s mládeží často: stůl pro štamgasty tady, stůl pro štamgasty tam, semináře a přednášky. Byla doba, kdy jsem za rok udělal cca 90 přednášek. Protože mě to bavilo. Burza mě zajímá dodnes a stále o ní píšu. Loni vyšla moje poslední kniha - vydal jsem 12 knih - a přemýšlím, zda nemám napsat další knihu.
Wohlhüter: Burza není ale jenom zajímavá, ale pro toho, kdo se na ní angažuje a investuje na ní své peníze, také spojená s rizikem. Dokáže také vyčerpat nervově. Neměl jste někdy bezesné noci?
Kostolany: Bezesné noci? Tu a tam, málokdy, ale vyskytly se. Jednou jsem dokonce měl sebevražedné myšlenky, ale to už je dávno, dávno před válkou a to jsem byl ještě mladík. Tehdy jsem nepřišel jenom o svoje peníze, ale měl jsem i obrovské dluhy. Tehdy jsem myslel na sebevraždu. Byl jsem tak down, že to ani nedokážu vyjádřit. Ale někteří kolegové mi tehdy pomohli a já jsem se znovu postavil na nohy. Měl jsem znovu nové myšlenky a začal jsem znova.
Skutečný burzián, který je většinu času také spekulantem a ne jenom vkladatelem, je takovým přemetacím panáčkem. Spadne, přijde o všechno, má nové nápady, začne znovu a s těmito novými nápady se mu daří. Takových myšlenek jsem měl ve svém životě několik. S těmito novými nápady jsem se mohl znovu zvednou a vydělat peníze. Na burze může člověk vydělat peníze, může vydělat jmění. Člověk může také o hodně přijít a přijít na mizinu.
(překlad z němčiny: Hynek Rozkovec)
Související: 1.díl
Hynek Rozkovec, burzovni-noviny.cz, o autorovi
hynek.rozkovec(z)akciecz.cz
Využíváme První CZ reklamní systém pro podnikatele a investory CzechNet.org.
